Skip to main content Scroll Top
Příroda Beskyd Příroda Beskyd
  • Úvod
  • Autor
  • Galerie
  • Fotoobrazy
  • Kontakt
Top Searches:
Search Term 1
Beskydská krajina
Avifauna Beskyd
Flóra Beskyd
Evropa
ZOBRAZIT VŠE Panoramatické Fuji Velvia/Provia Černobílé 4×5"
  • ZOBRAZIT VŠE
  • Panoramatické
  • Fuji Velvia/Provia
  • Černobílé 4×5"
  • Pod Kobylankou
    Pod Kobylankou Kobylanka (1054 m n.m.) je součástí jižní rozsochy Velký Kobylík. Západní svahy jsou územím Národní přírodní rezervace Mazák.
    Pod Kobylankou
  • Lysá hora pohledem ze Zadních hor
    Lysá hora pohledem ze Zadních hor Zadní hory v Beskydech označují odlehlou oblast Moravskoslezských Beskyd, která se rozkládá zejména v okolí Starých Hamer, Gruňe, Bílé, Morávky, Ostravice či Horní Bečvy a pokračuje k slovenské hranici. Jde převážně o nižší krajinu s vrcholy kolem 900–1000 m n. m., rozčleněnou pastvinami, horami, lesy, osadami či samotami.
    Lysá hora pohledem ze Zadních hor
  • Zimní horská osada Břestový
    Zimní horská osada Břestový Horská samota Břestový, nacházéjící se v údolí pod jižními svahy Smrku (1276 m.n.m), svou polohou navazuje na linii osad Medvědí, Klubová, Klepačka a Němčanka. V nedalekém okolí protéká stejmojmenný potok, jenž pramení na jižních svazích masivu Smrk v nadmořské výšce 1000 m n.m.
    Zimní horská osada Břestový
  • Západní panorama Lysé hory spolu s masivem Těšiňočky
    Západní panorama Lysé hory spolu s masivem Těšiňočky Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Západní panorama Lysé hory spolu s masivem Těšiňočky
  • PR Mazácký Grúnik
    PR Mazácký Grúnik Přírodní rezervace Mazácký Grúnik leží na severních svazích sedla nacházejícího se mezi vrcholy Čupel (943 m n.m.) a Kobylanka (1054 m n.m.). Předmětem ochrany jsou dochované fragmenty přirozeného ekosystému jedlobukového a smrkobukového karpatského lesa. Díky obtížně přístupnému území je rezervace útočištěm řady ohrožených druhů fauny i flóry.
    PR Mazácký Grúnik
  • Kostel sv. Jindřicha ve Starých Hamrech
    Kostel sv. Jindřicha ve Starých Hamrech Stavba kostela sv. Jindřicha, který se nachází na východním břehu VN Šance, započala již roku 1863. Novogotická stavba byla dostavěna o přibližně 1000 dní později, roku 1865. V současnosti je kostel spravován ostravickou farností.
    Kostel sv. Jindřicha ve Starých Hamrech
  • Za Ostrou horou
    Za Ostrou horou Vrchol Ostrá hora se zvedá severozápadním směrem nad podhorskou obcí Ostravice. Jejími západními svahy prochází hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ostrá hora spolu se Staškovem (752 m n.m.), Tribulkou (697 m n.m.) a Smrčinou (810 m n.m.) plynule navazují na západní svahy Lysé hory.
    Za Ostrou horou
  • Podgruň, v dáli Lysá hora
    Podgruň, v dáli Lysá hora Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Hřebenová část rovněž hostí řadu rozptýlených salaší, z nich některé byly postupem času přeměněny na turistické chaty (Charbulákov, Švarná Hanka).
    Podgruň, v dáli Lysá hora
  • Podgruň
    Podgruň Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Hřebenová část rovněž hostí řadu rozptýlených salaší, z nich některé byly postupem času přeměněny na turistické chaty (Charbulákov, Švarná Hanka).
    Podgruň
  • V dáli vrchol Skalka (964 m n.m.)
    V dáli vrchol Skalka (964 m n.m.) Masiv Ondřejníku se nachází severně od Radhošťského hřbetu a je tvořen čtyřmi vrcholy: Ondřejník (890 m n.m.), Úbočí (864 m n.m.), Stanovec (899 m n.m.) a nejvyšším vrcholem Skalka (964 m n.m.). Masiv Ondřejníku patří do geomorfologického celku Štramberské vrchoviny.
    V dáli vrchol Skalka (964 m n.m.)
  • V hloubi Zadních hor
    V hloubi Zadních hor
    V hloubi Zadních hor
  • Jatný potok
    Jatný potok Jatný potok pramení v nadmořské výšce přibližně 950 metrů na jižním svahu Lysé hory mezi vrcholy Kobylanka (1059 m n.m.) a Řehucí (872 m n.m.). Tok potoka směřuje jižním směrem a následně se vlévá do Řečice.
    Jatný potok
  • Přírodní rezervace Smrk
    Přírodní rezervace Smrk Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany.
    Přírodní rezervace Smrk
  • Obec Ostravice pohledem ze severních svahů Smrku
    Obec Ostravice pohledem ze severních svahů Smrku Podhorská obec Ostravice se nachází v údolí mezi Lysou horou, nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, a masivem Smrk. Obcí protéká stejnojmenná řeka, která je zároveň hranicí Moravy a Slezska. Ostravice má poměrně bohatou historii sahající až k druhé polovině 16. století. V současné době patří k významným letoviskům na území Beskyd.
    Obec Ostravice pohledem ze severních svahů Smrku
  • Horská samota pod Gruněm
    Horská samota pod Gruněm Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Hřebenová část rovněž hostí řadu rozptýlených salaší, z nich některé byly postupem času přeměněny na turistické chaty (Charbulákov, Švarná Hanka). Součástí osady Gruň je rovněž dřevěný kostel Panny Marie Pomocné. Vrcholová část hřebene poskytuje v celé své délce daleké výhledy do okolní krajiny včetně panoramat Vysokých Tater a Malé Fatry.
    Horská samota pod Gruněm
  • Lysá hora pohledem z jižních svahů Smrku
    Lysá hora pohledem z jižních svahů Smrku Lysá hora (1323 m n.m) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora pohledem z jižních svahů Smrku
  • Osada Byčinec
    Osada Byčinec Osada Byčinec se nachází nedaleko vrcholu Polomka (984 m n.m.) v srdci Zadních hor. Nedaleko osady nalezneme stejnojmennou přírodní památku, na jejímž území se vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.
    Osada Byčinec
  • Podzimní horská osada Ujmisko
    Podzimní horská osada Ujmisko
    Podzimní horská osada Ujmisko
  • Hřeben Gruně, v dáli osada Těšiňočka
    Hřeben Gruně, v dáli osada Těšiňočka Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Hřebenová část rovněž hostí řadu rozptýlených salaší, z nich některé byly postupem času přeměněny na turistické chaty (Charbulákov, Švarná Hanka).
    Hřeben Gruně, v dáli osada Těšiňočka
  • V dáli Červený kámen, Bílá hora
    V dáli Červený kámen, Bílá hora Červený kámen (690 m n.m.) se nachází v západní části Štramberské vrchoviny, jižně od města Kopřivnice. Jeho vrchol nabízí výhledy na nedaleká města Kopřivnice a Štramberk. Vrcholem vede rovněž Lašská naučná stezka.
    V dáli Červený kámen, Bílá hora
  • Bouře nad Lysou horou
    Bouře nad Lysou horou Lysá hora (1323 m.n.m) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Bouře nad Lysou horou
  • Malenovice - Hutě
    Malenovice - Hutě Obec Malenovice byla založena koncem 17. století Janem Bruntálským. Původ jména této obce souvisí s tehdejším výskytem velkého množství maliníku. Dominantním prvkem obce je kostel s farou na kopci Borová, zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly - významné křesťanské osobnosti 15. a 16. století a mimo jiné i duchovnímu otci a spoluzakladateli Tovaryšstva Ježíšova.
    Malenovice - Hutě
  • Smrk, Kněhyně, Velká Stolová a Nořičí hora pohledem z rozsochy Lukšince
    Smrk, Kněhyně, Velká Stolová a Nořičí hora pohledem z rozsochy Lukšince Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany.
    Smrk, Kněhyně, Velká Stolová a Nořičí hora pohledem z rozsochy Lukšince
  • Obec Malenovice pohledem ze severních svahů Staškova
    Obec Malenovice pohledem ze severních svahů Staškova Obec Malenovice byla založena koncem 17. století Janem Bruntálským. Původ jména této obce souvisí s tehdejším výskytem velkého množství maliníku. Dominantním prvkem obce je kostel s farou na kopci Borová, zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly - významné křesťanské osobnosti 15. a 16. století a mimo jiné i duchovnímu otci a spoluzakladateli Tovaryšstva Ježíšova.
    Obec Malenovice pohledem ze severních svahů Staškova
  • Horská osada Ujmisko
    Horská osada Ujmisko
    Horská osada Ujmisko
  • Přírodní rezervace Malenovický kotel
    Přírodní rezervace Malenovický kotel Přírodní rezervace Malenovický kotel je svou polohou jedna z nejunikátnějších maloplošně chráněných území v CHKO Beskydy. Rezervace se z větší části rozprostírá na severozápadních svazích Lysé hory a poté územně pokračuje až do samotného údolí k hranicím podhorské obce Malenovice. Jedna z jejich unikátností tedy spočívá v rekordním převýšení nejnižšího a nejvyššího bodu, které činí bezmála 760 výškových metrů.
    Přírodní rezervace Malenovický kotel
  • Horská samota pod Ostrou horou
    Horská samota pod Ostrou horou Ostrá hora (783 m n.m.) se, stejně jako vrchol Staškov (752 m n.m.) nachází na samotné hranici CHKO Beskydy v bezprostřední blízkosti podhorských obcí Ostravice a Nová Ves. Severozápadními svahy obou vrcholků vede naučná stezka Okolo tisu, jenž začíná na území ski areálu Malenovice a končí u restaurace U Zbuja.
    Horská samota pod Ostrou horou
  • Pohled z východních svahů Ostré hory
    Pohled z východních svahů Ostré hory Ostrá hora (783 m n.m.) se, stejně jako vrchol Staškov (752 m n.m.) nachází na samotné hranici CHKO Beskydy v bezprostřední blízkosti podhorských obcí Ostravice a Nová Ves. Severozápadními svahy obou vrcholků vede naučná stezka Okolo tisu, jenž začíná na území ski areálu Malenovice a končí u restaurace U Zbuja.
    Pohled z východních svahů Ostré hory
  • Horní tok horského potoka Satina
    Horní tok horského potoka Satina Horský potok Satina, pramenící v nadmořské výšce 900 metrů na severním svahu Lysé hory vytváří díky kaskádám z flyšového podloží a nízkému stavu vody zejména v letních a podzimních měsících řadu působivých scenérií.
    Horní tok horského potoka Satina
  • Paseka nad Muchovicemi
    Paseka nad Muchovicemi
    Paseka nad Muchovicemi
  • Pod horským hřbetem Tanečnice
    Pod horským hřbetem Tanečnice
    Pod horským hřbetem Tanečnice
  • Zimní Hradová
    Zimní Hradová Okolí vrcholku Hradová (717 m n.m.), nacházející se východně od obce Malenovice, nabízí pohledy na masiv Ondřejníku, Lysou horu, Smrk a v neposlední řadě také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Zimní Hradová
  • Podzimní horská samota Břestový
    Podzimní horská samota Břestový Horská samota Břestový, nacházející se v údolí pod jižními svahy Smrku (1276 m n.m.), svou polohou navazuje na linii osad Medvědí, Klubová, Klepačka a Němčanka. V nedalekém okolí protéká stejnojmenný potok, jenž pramení na jižních svazích masivu Smrk v nadmořské výšce 1000 m n.m.
    Podzimní horská samota Břestový
  • Pohled na horskou samotu Břestový z Panské
    Pohled na horskou samotu Břestový z Panské Horská samota Břestový, nacházející se v údolí pod jižními svahy Smrku (1276 m n.m.), svou polohou navazuje na linii osad Medvědí, Klubová, Klepačka a Němčanka. V nedalekém okolí protéká stejnojmenný potok, jenž pramení na jižních svazích masivu Smrk v nadmořské výšce 1000 m n.m.
    Pohled na horskou samotu Břestový z Panské
  • Pohled na západní část obce Staré Hamry
    Pohled na západní část obce Staré Hamry Horská obec Staré Hamry, jejíž historie sahá do 17. století, leží v samotném srdci Beskyd po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Určitou unikátností obce je skutečnost, že se skládá z celkem 55 osad, z nichž nejznámější jsou Samčanka, Gruň či Bílý kříž.
    Pohled na západní část obce Staré Hamry
  • Podzim na horská samotě Břestový
    Podzim na horská samotě Břestový Horská samota Břestový, nacházející se v údolí pod jižními svahy Smrku (1276 m n.m.), svou polohou navazuje na linii osad Medvědí, Klubová, Klepačka a Němčanka. V nedalekém okolí protéká stejnojmenný potok, jenž pramení na jižních svazích masivu Smrk v nadmořské výšce 1000 m n.m.
    Podzim na horská samotě Břestový
  • Obec Staré Hamry
    Obec Staré Hamry Horská obec Staré Hamry, jejíž historie sahá do 17. století, leží v samotném srdci Beskyd po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice. Určitou unikátností obce je skutečnost, že se skládá z celkem 55 osad, z nichž nejznámější jsou Samčanka, Gruň či Bílý kříž.
    Obec Staré Hamry
  • Obec Lhotka
    Obec Lhotka
    Obec Lhotka
  • Smrk (1276 m n.m.) pohledem z Ondřejníku (890 m n.m.)
    Smrk (1276 m n.m.) pohledem z Ondřejníku (890 m n.m.) Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany.
    Smrk (1276 m n.m.) pohledem z Ondřejníku (890 m n.m.)
  • Obec Kozlovice
    Obec Kozlovice Obec Kozlovice se nachází na samotné hranici mezi Lašskem a Valašskem v předhůří Beskyd, lemována kopci Tábor a Strážnice. Vesnice s bohatou minulostí byla v časech minulých sídlem Valašského vojvody, ale také se může pyšnit faktem, že zde Leoš Janáček shromažďoval podklady pro své Lašské tance. Okolí obce nabízí řadu krásných pohledů na Javorníky a Radhoštický hřeben
    Obec Kozlovice
  • Vysoké a Západní Tatry pohledem z Lysé hory
    Vysoké a Západní Tatry pohledem z Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Vysoké a Západní Tatry pohledem z Lysé hory
  • Západní pohled z Hradové
    Západní pohled z Hradové Okolí vrcholku Hradová (717 m n.m.), nacházející se východně od obce Malenovice, nabízí pohledy na masiv Ondřejníku, Lysou horu, Smrk a v neposlední řadě také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Západní pohled z Hradové
  • Malá Fatra pohledem z Lysé hory
    Malá Fatra pohledem z Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Malá Fatra pohledem z Lysé hory
  • Západní pohled z Hradové
    Západní pohled z Hradové Okolí vrcholku Hradová (717 m n.m.), nacházející se východně od obce Malenovice, nabízí pohledy na masiv Ondřejníku, Lysou horu, Smrk a v neposlední řadě také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Západní pohled z Hradové
  • Lysá hora pohledem z Hradové
    Lysá hora pohledem z Hradové Okolí vrcholku Hradová (717 m n.m.), nacházející se východně od obce Malenovice, nabízí pohledy na masiv Ondřejníku, Lysou horu, Smrk a v neposlední řadě také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Lysá hora pohledem z Hradové
  • Podzimní horský potok Satina
    Podzimní horský potok Satina Horský potok Satina, pramenící v nadmořské výšce 900 metrů na severním svahu Lysé hory vytváří díky kaskádám z flyšového podloží a nízkému stavu vody zejména v letních a podzimních měsících řadu působivých scenérií.
    Podzimní horský potok Satina
  • Přírodní památka Vodopády Satiny
    Přírodní památka Vodopády Satiny Přírodní památka Satinské vodopády, přímo navazující na přírodní rezervaci Malenovického kotle, představují unikátní část toku Satiny, který je odborníky považován za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt na území moravských Karpat
    Přírodní památka Vodopády Satiny
  • Východní panorama z Palkovických hůrek
    Východní panorama z Palkovických hůrek Palkovické hůrky náleží do geomorfologického celku Štramberské vrchoviny. V severovýchodní části celku se nacházejí dva nejvyšší vrcholy – Kubánkov (661 m n.m.) a Babí hora (619 m n.m.). Na území Palkovických hůrek se nachází stejnojmenná rezervace a přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy, vedle níž se jihozápadním směrem rozkládá Hukvaldská obora.
    Východní panorama z Palkovických hůrek
  • Horský potok Slavíč
    Horský potok Slavíč Pramen potoka Slavíč nalezneme na pomyslné spojnici vrcholů Babí vrch (952 m n.m.) a Mizerov (965 m n.m.). Samotný potok protéká malebným údolím stejnojmenného názvu, na jehož levé straně se tyčí hora Slavíč (1055 m n.m.) a pravou stranu tvoří hřeben s dominantními vrcholky Kalužný, Smrčina a Ropice. Pomyslnou cílovou stanicí je pro tento horský potok přehradní nádrž Morávka.
    Horský potok Slavíč
  • Koryto horského potoka Mazák
    Koryto horského potoka Mazák Potok Mazák, protékající stejnojmennou národní přírodní rezervací, pramení na strmých západních svazích Lysé hory. Samotné koryto potoka je v mnoha místech lemováno prudkými srázy a je vyplněno skalními bloky a suťovými poli, díky kterým se na řadě míst toku vytváří drobné kaskády.
    Koryto horského potoka Mazák
  • Samota pod Ostrou horou
    Samota pod Ostrou horou Vrchol Ostrá hora se zvedá severozápadním směrem nad podhorskou obcí Ostravice. Jejími západními svahy prochází hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ostrá hora spolu se Staškovem (752 m n.m.), Tribulkou (697 m n.m.) a Smrčinou (810 m n.m.) plynule navazují na západní svahy Lysé hory.
    Samota pod Ostrou horou
  • Na Sepetném - Butořanka
    Na Sepetném - Butořanka Rozcestí Butořanka, nacházející se východním směrem od obce Ostravice je místem, kde se spojují turistická stezka vedoucí na Lysou horu a stezka vedoucí z osady Mazák. Nedaleko leží vrcholek Smrčina (810 m.n.m), na jehož východním úbočí se samotné rozcestí nachází.
    Na Sepetném - Butořanka
  • Obec Ostravice
    Obec Ostravice Podhorská obec Ostravice se nachází v údolí mezi Lysou horou, nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, a masivem Smrk. Obcí protéká stejnojmenná řeka, která je zároveň hranicí Moravy a Slezska. Ostravice má poměrně bohatou historii sahající až k druhé polovině 16. století. V současné době patří k významným letoviskům na území Beskyd.
    Obec Ostravice
  • V dáli Lysá hora
    V dáli Lysá hora Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dominantní masiv Lysé hory je od okolních částí Moravskoslezských Beskyd izolován hlubokými údolími Řečice, Ostravice a Mohelnice. Západní svahy Lysé hory hostí Národní přírodní rezervaci Mazák, které navazuje na Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik. Na severozápadních a severovýchodních svazích jsou situovány přírodní rezervace Malenovický kotel resp. Lysá hora. Vrchol Lysé hory patří mezi nejnavštěvovanější místa Moravskoslezských Beskyd.
    V dáli Lysá hora
  • Podzimní Satinské vodopády
    Podzimní Satinské vodopády Satinské vodopády, přímo navazující na přírodní rezervaci Malenovického kotle, představují unikátní část toku Satiny, který je odborníky považován za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt na území moravských Karpat
    Podzimní Satinské vodopády
  • Lysá hora pohledem z Ostré hory
    Lysá hora pohledem z Ostré hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dominantní masiv Lysé hory je od okolních částí Moravskoslezských Beskyd izolován hlubokými údolími Řečice, Ostravice a Mohelnice. Západní svahy Lysé hory hostí Národní přírodní rezervaci Mazák, které navazuje na Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik. Na severozápadních a severovýchodních svazích jsou situovány přírodní rezervace Malenovický kotel resp. Lysá hora.
    Lysá hora pohledem z Ostré hory
  • Vycházející měsíc nad Lysou horou
    Vycházející měsíc nad Lysou horou Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dominantní masiv Lysé hory je od okolních částí Moravskoslezských Beskyd izolován hlubokými údolími Řečice, Ostravice a Mohelnice. Západní svahy Lysé hory hostí Národní přírodní rezervaci Mazák, které navazuje na Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik. Na severozápadních a severovýchodních svazích jsou situovány přírodní rezervace Malenovický kotel resp. Lysá hora. Vrchol Lysé hory patří mezi nejnavštěvovanější místa Moravskoslezských Beskyd.
    Vycházející měsíc nad Lysou horou
  • Panorama ze západních svahů Lysé hory
    Panorama ze západních svahů Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dominantní masiv Lysé hory je od okolních částí Moravskoslezských Beskyd izolován hlubokými údolími Řečice, Ostravice a Mohelnice. Západní svahy Lysé hory hostí Národní přírodní rezervaci Mazák, které navazuje na Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik. Na severozápadních a severovýchodních svazích jsou situovány přírodní rezervace Malenovický kotel resp. Lysá hora. Vrchol Lysé hory patří mezi nejnavštěvovanější místa Moravskoslezských Beskyd.
    Panorama ze západních svahů Lysé hory
  • Cestou na Švarnou Hanku
    Cestou na Švarnou Hanku Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Součástí osady Gruň je rovněž dřevěný kostel Panny Marie Pomocné. Vrcholová část hřebene poskytuje v celé své délce daleké výhledy do okolní krajiny včetně panoramat Vysokých Tater a Malé Fatry.
    Cestou na Švarnou Hanku
  • Zimní panorama z Lysé hory
    Zimní panorama z Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dominantní masiv Lysé hory je od okolních částí Moravskoslezských Beskyd izolován hlubokými údolími Řečice, Ostravice a Mohelnice. Západní svahy Lysé hory hostí Národní přírodní rezervaci Mazák, které navazuje na Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik. Na severozápadních a severovýchodních svazích jsou situovány přírodní rezervace Malenovický kotel resp. Lysá hora. Vrchol Lysé hory patří mezi nejnavštěvovanější místa Moravskoslezských Beskyd.
    Zimní panorama z Lysé hory
  • Lysá hora pohledem ze Staškova
    Lysá hora pohledem ze Staškova Lysá hora (1324 m n.m) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora pohledem ze Staškova
  • Za Ostrou
    Za Ostrou Vrchol Ostrá hora se zvedá severozápadním směrem nad podhorskou obcí Ostravice. Jejími západními svahy prochází hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ostrá hora spolu se Staškovem (752 m n.m.), Tribulkou (697 m n.m.) a Smrčinou (810 m n.m.) plynule navazují na západní svahy Lysé hory.
    Za Ostrou
  • Severozápadní svahy PR Smrk
    Severozápadní svahy PR Smrk Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany.
    Severozápadní svahy PR Smrk
  • Horské samoty nedaleko osady Gruň
    Horské samoty nedaleko osady Gruň Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Součástí osady Gruň je rovněž dřevěný kostel Panny Marie Pomocné. Vrcholová část hřebene poskytuje v celé své délce daleké výhledy do okolní krajiny včetně panoramat Vysokých Tater a Malé Fatry.
    Horské samoty nedaleko osady Gruň
  • Horský hřeben Gruň
    Horský hřeben Gruň Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Součástí osady Gruň je rovněž dřevěný kostel Panny Marie Pomocné. Vrcholová část hřebene poskytuje v celé své délce daleké výhledy do okolní krajiny včetně panoramat Vysokých Tater a Malé Fatry.
    Horský hřeben Gruň
  • Podzimní Bílá Ostravice
    Podzimní Bílá Ostravice Bílá Ostravice pramení na severovýchodních svazích hory Vysoká, nejvyššího vrcholu Vsetínských vrchů. Po svém krátkém putování se nedaleko obce Bílá slévá s Černou Ostravicí a tímto vzniká řeka Ostravice, která se posléze vlévá do přehradní nádrže Šance.
    Podzimní Bílá Ostravice
  • Západ slunce z Lysé hory
    Západ slunce z Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na malebná údolí a okolní Beskydské vrcholy.
    Západ slunce z Lysé hory
  • Horský potok Mazák
    Horský potok Mazák Potok Mazák, protékající stejnojmennou národní přírodní rezervací, pramení na strmých západních svazích Lysé hory. Samotné koryto potoka je v mnoha místech lemováno prudkými srázy a je vyplněno skalními bloky a suťovými poli, díky kterým se na řadě míst toku vytváří drobné kaskády.
    Horský potok Mazák
  • Jihozápadní panorama z Lysé hory
    Jihozápadní panorama z Lysé hory Jihozápadní svahy Lysé hory nabízí bohaté výhledy na druhou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd – horu Smrk (1276 m.n.m) a také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Jihozápadní panorama z Lysé hory
  • Noční pohled na Malenovice
    Noční pohled na Malenovice Obec Malenovice byla založena koncem 17. století Janem Bruntálským. Původ jména této obce souvisí s tehdejším výskytem velkého množství maliníku. Dominantním prvkem obce je kostel s farou na kopci Borová, zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly – významné křesťanské osobnosti 15. a 16. století a mimo jiné i duchovnímu otci a spoluzakladateli Tovaryšstva Ježíšova.
    Noční pohled na Malenovice
  • Staškov (752 m n.m.)
    Staškov (752 m n.m.) Ostrá hora (783 m n.m.) se, stejně jako vrchol Staškov (752 m n.m.) nachází na samotné hranici CHKO Beskydy v bezprostřední blízkosti podhorských obcí Ostravice a Nová Ves. Severozápadními svahy obou vrcholků vede naučná stezka Okolo tisu, jenž začíná na území ski areálu Malenovice a končí u restaurace U Zbuja.
    Staškov (752 m n.m.)
  • Panský potok
    Panský potok Pramen Panského potoka je možné nalézt na severních svazích vrcholu Trojačka (987 m.n.m). Po své, přibližně, pěti kilometrové pouti malebným údolím se vlévá do Velkého potoka, jenž následně ústí do vodní nádrže Šance.
    Panský potok
  • Východní panorama z Lysé hory, v popředí Travný
    Východní panorama z Lysé hory, v popředí Travný Travný (1203 m n.m.) je čtvrtým nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Na strmých západních svazích se nachází stejnojmenná přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou původní bukové a jedlobukové lesy. V rezervaci se rovněž objevují velké šelmy jako vlk obecný, medvěd hnědý nebo rys ostrovid. Na území Travného můžeme rovněž narazit na Tetřeva hlušce nebo Modranku karpatskou – karpatského endemita.
    Východní panorama z Lysé hory, v popředí Travný
  • Podzimní Panský potok
    Podzimní Panský potok Pramen Panského potoka je možné nalézt na severních svazích vrcholu Trojačka (987 m.n.m). Po své, přibližně, pěti kilometrové pouti malebným údolím se vlévá do Velkého potoka, jenž následně ústí do vodní nádrže Šance.
    Podzimní Panský potok
  • V popředí Staškov, Ostrá, v pozadí Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.) Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben
    V popředí Staškov, Ostrá, v pozadí Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.) Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben Ostrá hora (783 m n.m.) se, stejně jako vrchol Staškov (752 m n.m.) nachází na samotné hranici CHKO Beskydy v bezprostřední blízkosti podhorských obcí Ostravice a Nová Ves. Severozápadními svahy obou vrcholků vede naučná stezka Okolo tisu, jenž začíná na území ski areálu Malenovice a končí u restaurace U Zbuja.
    V popředí Staškov, Ostrá, v pozadí Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.) Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben
  • Čeladenské údolí
    Čeladenské údolí První zmínky o podhorské obci Čeladná se datují ke konci 16. století. Samotná obec byla postupem času centrem výroby dřevěného uhlí a později zde rovněž byla vybudována vysoká pec, která zpracovávala rudu z nedaleké Čeladné u Kunčic. Svou roli Čeladná sehrála i v průběhu druhé světové války, kdy poskytovala zázemí partyzánům a posléze i nový domov původním obyvatelům Lidic.
    Čeladenské údolí
  • Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.)
    Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.) Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany. Kněhyně (1257 m.n.m) je třetím nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a zároveň součástí Radhošťského/Pustevenského hřbetu. Vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn.
    Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.)
  • Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.)
    Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.) Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany. Kněhyně (1257 m.n.m) je třetím nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a zároveň součástí Radhošťského/Pustevenského hřbetu.
    Smrk, Kněhyně a Radhoštický hřeben pohledem ze západních svahů Tanečnice (820 m n. m.)
  • Samota pod Pajurčanským lesem
    Samota pod Pajurčanským lesem
    Samota pod Pajurčanským lesem
  • Korabský potok protékající údolím pod Malou Stolovou
    Korabský potok protékající údolím pod Malou Stolovou Korabský potok, pramenící na jihovýchodních svazích hory Malá Stolová, je jedním ze čtyř levých přítoků říčky Čeladenky. Díky charakteru koryta proudí voda po většinu roku pod vrstvou ze svahu spadeného kamení. Potok výrazněji, tak říkajíc, ožívá zejména v období dešťů.
    Korabský potok protékající údolím pod Malou Stolovou
  • Velká Stolová, Nořičí hora a Radhošť pohledem z Kunčic pod Ondřejníkem
    Velká Stolová, Nořičí hora a Radhošť pohledem z Kunčic pod Ondřejníkem Velká Stolová (1046 m n.m.) se nachází přibližně3 km od obce Kunčice pod Ondřejníkem a tvoří severní rozsochu Kněhyně. Velkou část hory pokrývají smrkové a smrko-bukové lesy. Své jméno má původ ve tvaru samotného vrcholu, který připomíná stůl. Nořičí hora (1047 m n.m.) se nachází 3 km jihovýchodním směrem od podhorské obce Trojanovice a tvoří severní rozsochu Rashoštického hřbehu. Vrchol s přilehlými svahy tvoří přírodní rezervaci Nořičí.
    Velká Stolová, Nořičí hora a Radhošť pohledem z Kunčic pod Ondřejníkem
  • Lysá hora z Borové
    Lysá hora z Borové Lysá hora (1323 m.n.m) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora z Borové
  • Východ slunce pohledem z Lysé hory
    Východ slunce pohledem z Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Východ slunce pohledem z Lysé hory
  • Malchor (1219 m n. m.)
    Malchor (1219 m n. m.) Malchor, vedlejší vrchol Lysé hory, se nachází severovýchodně od Ostravice. Severně se rozsocha Malchoru větví na Kykulku a Šebestýnku. Malchor, stejně jako řada dalších Beskydských vrcholů je tvořen godulským pískovcem a břidlicí.
    Malchor (1219 m n. m.)
  • Svítání na Lysé hoře
    Svítání na Lysé hoře Lysá hora (1323 m n.m) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Svítání na Lysé hoře
  • Horská samota Břestový
    Horská samota Břestový Horská samota Břestový, nacházéjící se v údolí pod jižními svahy Smrku (1276 m.n.m), svou polohou navazuje na linii osad Medvědí, Klubová, Klepačka a Němčanka. V nedalekém okolí protéká stejmojmenný potok, jenž pramení na jižních svazích masivu Smrk v nadmořské výšce 1000 m n.m.
    Horská samota Břestový
  • U horské samoty Jestřábí
    U horské samoty Jestřábí Malebnou horskou samotu Jestřábí nalezneme na území Javorníků v Moravskoslezských Beskydech v údolí mezi vrcholy Miloňová (846 m n.m.) a Jastřáb (778 m n.m.). Nedaleko samoty se nachází na stejnojmenné vrcholu vystavená rozhledna Miloňová či místně známá Zvonička za Miloňovou.
    U horské samoty Jestřábí
  • Lysá hora (1323 m.n.m) pohledem z Borové
    Lysá hora (1323 m.n.m) pohledem z Borové Lysá hora (1323 m n.m) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora (1323 m.n.m) pohledem z Borové
  • Kaskády na potoce Mazák
    Kaskády na potoce Mazák Potok Mazák, protékající stejnojmennou národní přírodní rezervací, pramení na strmých západních svazích Lysé hory. Samotné koryto potoka je v mnoha místech lemováno prudkými srázy a je vyplněno skalními bloky a suťovými poli, díky kterým se na řadě míst toku vytváří drobné kaskády.
    Kaskády na potoce Mazák
  • Ostravice a masiv Lysé hory pohledem ze Smrku
    Ostravice a masiv Lysé hory pohledem ze Smrku Podhorská obec Ostravice se nachází v údolí mezi Lysou horou, nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, a masivem Smrk. Obcí protéká stejnojmenná řeka, která je zároveň hranicí Moravy a Slezska. Ostravice má poměrně bohatou historii sahající až k druhé polovině 16. století. V současné době patří k významným letoviskům na území Beskyd.
    Ostravice a masiv Lysé hory pohledem ze Smrku
  • Jarní Butořanka (735 m n.m.)
    Jarní Butořanka (735 m n.m.) Rozcestí Butořanka, nacházející se východním směrem od obce Ostravice je místem, kde se spojují turistická stezka vedoucí na Lysou horu a stezka vedoucí z osady Mazák. Nedaleko leží vrcholek Smrčina (810 m n.m), na jehož východním úbočí se samotné rozcestí nachází.
    Jarní Butořanka (735 m n.m.)
  • Lysá hora pohledem z Malenovického kotle
    Lysá hora pohledem z Malenovického kotle Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora pohledem z Malenovického kotle
  • Zadní hory, hřeben Gruňe a přehradní nádrž Šance pohledem z Lysé hory
    Zadní hory, hřeben Gruňe a přehradní nádrž Šance pohledem z Lysé hory Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Vrcholová část hřebene poskytuje v celé své délce daleké výhledy do okolní krajiny včetně panoramat Vysokých Tater a Malé Fatry.
    Zadní hory, hřeben Gruňe a přehradní nádrž Šance pohledem z Lysé hory
  • Hřeben Gruňe, Zadní hory a přehradní nádrž Šance pohledem z Lysé hory
    Hřeben Gruňe, Zadní hory a přehradní nádrž Šance pohledem z Lysé hory Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Hřebenová část rovněž hostí řadu rozptýlených salaší, z nich některé byly postupem času přeměněny na turistické chaty (Charbulákov, Švarná Hanka).
    Hřeben Gruňe, Zadní hory a přehradní nádrž Šance pohledem z Lysé hory
  • Podvečerní Smrk, Kněhyně a Radhošť
    Podvečerní Smrk, Kněhyně a Radhošť Jihozápadní svahy Lysé hory nabízí bohaté výhledy na druhou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd – horu Smrk (1276 m n.m) a také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Podvečerní Smrk, Kněhyně a Radhošť
  • zimní Bílá Ostravice
    zimní Bílá Ostravice Bílá Ostravice pramení na severovýchodních svazích hory Vysoká, nejvyššího vrcholu Vsetínských vrchů. Po svém krátkém putování se nedaleko obce Bílá slévá s Černou Ostravicí a tímto vzniká řeka Ostravice, která se posléze vlévá do přehradní nádrže Šance.
    zimní Bílá Ostravice
  • Lesy u Starých Hamer
    Lesy u Starých Hamer
    Lesy u Starých Hamer
  • zimní Bílá Ostravice
    zimní Bílá Ostravice Bílá Ostravice pramení na severovýchodních svazích hory Vysoká, nejvyššího vrcholu Vsetínských vrchů. Po svém krátkém putování se nedaleko obce Bílá slévá s Černou Ostravicí a tímto vzniká řeka Ostravice, která se posléze vlévá do přehradní hornádrže Šance.
    zimní Bílá Ostravice
  • Horská samota Jestřábí
    Horská samota Jestřábí Malebnou horskou samotu Jestřábí nalezneme na území Javorníků v Moravskoslezských Beskydech v údolí mezi vrcholy Miloňová (846 m n.m.) a Jastřáb (778 m n.m.). Nedaleko samoty se nachází na stejnojmenné vrcholu vystavená rozhledna Miloňová či místně známá Zvonička za Miloňovou.
    Horská samota Jestřábí
  • Čupel (943 m n.m.)
    Čupel (943 m n.m.) Vrch Čupel navazuje na jižní rozsochu Lysé hory, jeho jižní svahy lemují břehy přehradní nádrže Šance. Část severních břehů spadá do přírodní rezervace Mazácký Grúnik u níž jsou předmětem ochrany především dochované fragmenty ekosystému přirozeného karpatského lesa.
    Čupel (943 m n.m.)
  • Gruň
    Gruň Horský hřeben Gruň nacházející se východně od VN Šance, spadá svou polohou do části Moravskoslezských Beskyd nazývané Zadní hory. Samotný název pochází ze stejnojmenného valašského slova, které označuje horský, pro potřeby salašnictví, odlesněný hřeben. V západní části hřebene se nachází stejnojmenná osada, jejíž historie sahá do 18. století. Hřebenová část rovněž hostí řadu rozptýlených salaší, z nich některé byly postupem času přeměněny na turistické chaty (Charbulákov, Švarná Hanka). Součástí osady Gruň je rovněž dřevěný kostel Panny Marie Pomocné.
    Gruň
  • Údolí Malenovického kotle pohledem z Lysé hory
    Údolí Malenovického kotle pohledem z Lysé hory Lysá hora (1324 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Samotný vrchol leží na rozhraní katastrálních území obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Svahy Lysé hory hostí řadu přírodních rezervací a přírodních památek (NPR Mazák, PR mazácký Grúnik, PR Lysá hora a další). Lysá hora a Beskydy vůbec byly rovněž inspirací pro slezského básníka Petra Bezruče.
    Údolí Malenovického kotle pohledem z Lysé hory
  • Horní Mazácké skály
    Horní Mazácké skály Pískovcový skalní útvar Horních mazáckých skal se nachází nedaleko rozcestí Butořanka v nadmořské výšce 740 m n.m. Mazácké skály díky své poloze nabízejí úchvatný pohled do údolí Suchého potoka a na okolní Beskydské vrcholky. Samotný skalní útvar je rovněž útočištěm horolezců.
    Horní Mazácké skály
  • Bílá Ostravice
    Bílá Ostravice Bílá Ostravice pramení na severovýchodních svazích hory Vysoká, nejvyššího vrcholu Vsetínských vrchů. Po svém krátkém putování se nedaleko obce Bílá slévá s Černou Ostravicí a tímto vzniká řeka Ostravice, která se posléze vlévá do přehradní nádrže Šance.
    Bílá Ostravice
  • Travný (1203 m n.m.) doprovázený stínem Lysé hory (1323 m n.m.)
    Travný (1203 m n.m.) doprovázený stínem Lysé hory (1323 m n.m.) Travný (1203 m n.m.) je čtvrtým nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Na strmých západních svazích se nachází stejnojmenná přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou původní bukové a jedlobukové lesy. V rezervaci se rovněž objevují velké šelmy jako vlk obecný, medvěd hnědý nebo rys ostrovid. Na území Travného můžeme rovněž narazit na Tetřeva hlušce nebo Modranku karpatskou – karpatského endemita.
    Travný (1203 m n.m.) doprovázený stínem Lysé hory (1323 m n.m.)
  • Horský potok Řehucí
    Horský potok Řehucí Horský potok Řehucí pramení na jižních svazích vrcholu Zimný, protéká malebným údolím pod stejnojmenným vrcholem, pod kterým se současně vlévá do horského potoka Řečice, jež svou cestu zakončuje v přehradní nádrži Šance. Řehucí na své cestě překonává řadu menších břidlicových kaskád včetně suťových koryt, která jsou motivem uvedené fotografie.
    Horský potok Řehucí
  • Břehy lemující přehradní nádrž Šanci v Masarykově údolí
    Břehy lemující přehradní nádrž Šanci v Masarykově údolí Vodní nádrž Šance se nachází na horním toku řeky Ostravice. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1964 až 1969. Svůj název získala od stejnojmenného vrchu Šance (576 m.n.m), který se nachází na levém břehu poblíž hlavní hráze nádrže.
    Břehy lemující přehradní nádrž Šanci v Masarykově údolí
  • Přehradní nádrž Šance – přítok Ostravice na Starých Hamrech
    Přehradní nádrž Šance – přítok Ostravice na Starých Hamrech Přehradní nádrž Šance – přítok Ostravice na Starých Hamrech
    Přehradní nádrž Šance – přítok Ostravice na Starých Hamrech
  • Přírodní památka Podgrůň
    Přírodní památka Podgrůň Přírodní památka Podgrůň se nachází na severozápadních svazích hřebene, jehož součástí je vrchol Kozlena (886 m n.m.). Předmětem ochrany je rašelinní a pastevní biotop s bohatým zastoupením chráněných respektive zvláště chráněných druhů flóry. Jmenujme kupříkladu ploníka obecného, všivce lesního rosnatku okrouhlolistou či rozsáhlá společenstva prstnatce Fuchsova.
    Přírodní památka Podgrůň
  • Smrk, Kněhyně, Radhošť pohledem z Lysé hory
    Smrk, Kněhyně, Radhošť pohledem z Lysé hory Jihozápadní svahy Lysé hory nabízí bohaté výhledy na druhou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd – horu Smrk (1276 m.n.m) a také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Smrk, Kněhyně, Radhošť pohledem z Lysé hory
  • Horská osada Školeny
    Horská osada Školeny Horská osada Školeny je nejen díky své poloze, ale také bohaté historii a výskytem typických dřevěných staveb jedna z nejmalebnějších Beskydských enkláv. Školeny byla založena v dobách pronásledování evangelíků, kteří se díky situaci dané doby uchylovali do hor. Na nově založené osadě se tito evangelíci scházeli, vzdělávali se a vyučovali slovo Boží, odtud pochází samotný název této osady.
    Horská osada Školeny
  • Lysá hora pohledem z Lubna
    Lysá hora pohledem z Lubna Lysá hora (1324 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Samotný vrchol leží na rozhraní katastrálních území obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Svahy Lysé hory hostí řadu přírodních rezervací a přírodních památek (NPR Mazák, PR mazácký Grúnik, PR Lysá hora a další). Lysá hora a Beskydy vůbec byly rovněž inspirací pro slezského básníka Petra Bezruče.
    Lysá hora pohledem z Lubna
  • Obec Janovice
    Obec Janovice
    Obec Janovice
  • Nad osadou Javořinka
    Nad osadou Javořinka Horská osada Javořina se nachází na úpatí kopce Javořina (832 m n.m.), na jejímž severovýchodním svahu se rozprostírá sousední osada Javořinka. Název osad pramení z výskytu Javoru, který byl pastevci hojně využíván ke krmení dobytka, zejména ovcí. Historie obou osad sahá do období valašské kolonizace.
    Nad osadou Javořinka
  • Přírodní park Podbeskydí, v dáli Velký a Malý Javorník a Kyčera
    Přírodní park Podbeskydí, v dáli Velký a Malý Javorník a Kyčera Přírodní park Podbeskydí o rozloze necelých 13000 ha byl vyhlášen roku 1994, přičemž pokrývá dříve ustanovené oblasti klidu Červený kámen a Kojetín. Území přírodního parku poskytuje útočiště řadě ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů.
    Přírodní park Podbeskydí, v dáli Velký a Malý Javorník a Kyčera
  • Obec Tichá
    Obec Tichá Obec Tichá, s necelými dvěma tisíci obyvateli, jejichž historie sahá do 14. století, se nachází v malebném údolí východní části okresu Nový Jičín, na samotném území Přírodního parku Podbeskydí. V bezprostředním okolí obce můžeme nalézt přírodní památku Travertinová kaskáda - unikátní přírodní jev, vzniklý v důsledku vývěru pramene s vysokým obsahem minerálních látek.
    Obec Tichá
  • Přírodní park Podbeskydí
    Přírodní park Podbeskydí Přírodní park Podbeskydí o rozloze necelých 13000 ha byl vyhlášen roku 1994, přičemž pokrývá dříve ustanovené oblasti klidu Červený kámen a Kojetín. Území přírodního parku poskytuje útočiště řadě ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů.
    Přírodní park Podbeskydí
  • Malenovice
    Malenovice Obec Malenovice byla založena koncem 17. století Janem Bruntálským. Původ jména této obce souvisí s tehdejším výskytem velkého množství maliníku. Dominantním prvkem obce je kostel s farou na kopci Borová, zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly - významné křesťanské osobnosti 15. a 16. století a mimo jiné i duchovnímu otci a spoluzakladateli Tovaryšstva Ježíšova.
    Malenovice
  • Nad horskou osadou Muchovice
    Nad horskou osadou Muchovice
    Nad horskou osadou Muchovice
  • Nad inverzí vystupující Lysá hora
    Nad inverzí vystupující Lysá hora Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Nad inverzí vystupující Lysá hora
  • Ondřejník pohledem z okolí Tiché
    Ondřejník pohledem z okolí Tiché Masiv Ondřejníku se nachází severně od Radhošťského hřbetu a je tvořen čtyřmi vrcholy: Ondřejník (890 m n.m.), Úbočí (864 m n.m.), Stanovec (899 m n.m.) a nejvyšším vrcholem Skalka (964 m.n.n.). Masiv Ondřejníku patří do geomorfologického celku Štramberské vrchoviny.
    Ondřejník pohledem z okolí Tiché
  • PR Smrk
    PR Smrk Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany.
    PR Smrk
  • PP Vodopády Satiny
    PP Vodopády Satiny Přírodní památka Vodopády Satiny představuje unikátní část toku stejnojmenného horského potoka, který je odborníky považován za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt na území moravských Karpat. Přírodní památka se nachází na území PR Malenovický kotel, která je díky své poloze jedna z nejunikátnějších maloplošně chráněných území v CHKO Beskydy.
    PP Vodopády Satiny
  • Panorama z Lysé hory
    Panorama z Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dominantní masiv Lysé hory je od okolních částí Moravskoslezských Beskyd izolován hlubokými údolími Řečice, Ostravice a Mohelnice. Západní svahy Lysé hory hostí Národní přírodní rezervaci Mazák, které navazuje na Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik. Na severozápadních a severovýchodních svazích jsou situovány přírodní rezervace Malenovický kotel resp. Lysá hora. Vrchol Lysé hory patří mezi nejnavštěvovanější místa Moravskoslezských Beskyd.
    Panorama z Lysé hory
  • Lysá hora z Velkého Javorníku
    Lysá hora z Velkého Javorníku Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Dominantní masiv Lysé hory je od okolních částí Moravskoslezských Beskyd izolován hlubokými údolími Řečice, Ostravice a Mohelnice. Západní svahy Lysé hory hostí Národní přírodní rezervaci Mazák, které navazuje na Přírodní rezervaci Mazácký Grúnik. Na severozápadních a severovýchodních svazích jsou situovány přírodní rezervace Malenovický kotel resp. Lysá hora. Vrchol Lysé hory patří mezi nejnavštěvovanější místa Moravskoslezských Beskyd.
    Lysá hora z Velkého Javorníku
  • Velký Javorník (918 m n.m.)
    Velký Javorník (918 m n.m.) Velký Javorník je nejvyšším bodem Veřovických vrchů, leží na katastru tří obcí – Bordovic, Trojanovic a Veřovic. Koncem 19. století byla na vrcholu vybudována turistická chata, která v roce 1915 vyhořela. Roku 1935 byla tomtéž místě otevřena nově vybudovaná turistická chata, která zde v prakticky nezměněné podobě stojí dodnes. V samotné blízkosti turistické chaty stojí od roku 2013 rozhledna, která nabízí daleké výhledy na centrální část Beskyd, Javorníků a Vsetínských i Oderských vrchů.
    Velký Javorník (918 m n.m.)
  • Rozcestí Butořanka (735 m n.m.)
    Rozcestí Butořanka (735 m n.m.) Rozcestí Butořanka, nacházející se východním směrem od obce Ostravice je místem, kde se spojují turistická stezka vedoucí na Lysou horu a stezka vedoucí z osady Mazák. Nedaleko leží vrcholek Smrčina (810 m.n.m), na jehož východním úbočí se samotné rozcestí nachází.
    Rozcestí Butořanka (735 m n.m.)
  • Pod Hradovou
    Pod Hradovou
    Pod Hradovou
  • Masarykovo údolí
    Masarykovo údolí Masarykovo údolí, místo spjaté s osudy řady lidí, se rozkládá okolo východního cípu přehradní nádrže Šance. Nad samotným údolím se tyčí dva dominantní vrcholky - Okrouhlice (832 m n.m.) a Řehucí (872 m n.m.). Údolím protéká horská říčka Řečice, která v jarním období zásobuje přehradní nádrž Šanci nemalým množstvím vody.
    Masarykovo údolí
  • Jaro na horské osadě Kršle
    Jaro na horské osadě Kršle
    Jaro na horské osadě Kršle
  • Ostravice
    Ostravice Podhorská obec Ostravice se nachází v údolí mezi Lysou horou, nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, a masivem Smrk. Obcí protéká stejnojmenná řeka, která je zároveň hranicí Moravy a Slezska. Ostravice má poměrně bohatou historii sahající až k druhé polovině 16. století. V současné době patří k významným letoviskům na území Beskyd.
    Ostravice
  • PR Malenovický kotel
    PR Malenovický kotel Přírodní rezervace Malenovický kotel je svou polohou jedna z nejunikátnějších maloplošně chráněných území v CHKO Beskydy. Rezervace se z větší části rozprostírá na severozápadních svazích Lysé hory a poté územně pokračuje až do samotného údolí k hranicím podhorské obce Malenovice. Jedna z jejich unikátností tedy spočívá v rekordním převýšení nejnižšího a nejvyššího bodu, které činí bezmála 760 výškových metrů.
    PR Malenovický kotel
  • Ostrá hora (783 m n.m.)
    Ostrá hora (783 m n.m.) Vrchol Ostrá hora se zvedá severozápadním směrem nad podhorskou obcí Ostravice. Jejími západními svahy prochází hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ostrá hora spolu se Staškovem (752 m n.m.), Tribulkou (697 m n.m.) a Smrčinou (810 m n.m.) plynule navazují na západní svahy Lysé hory.
    Ostrá hora (783 m n.m.)
  • Kobylanka, hřeben Gruně a Zadní hory pohledem z Lysé hory
    Kobylanka, hřeben Gruně a Zadní hory pohledem z Lysé hory
    Kobylanka, hřeben Gruně a Zadní hory pohledem z Lysé hory
  • Smrk, Kněhyně a Radhošť z Lysé hory
    Smrk, Kněhyně a Radhošť z Lysé hory Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Kněhyně (1257 m n.m.) je třetím nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a zároveň součástí Radhošťského/Pustevenského hřbetu. Vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Radhošť (1129 m n.m.) je závěrečným vrcholem Pustevenského hřbetu, který se nachází jihozápadně od Trojanovic.
    Smrk, Kněhyně a Radhošť z Lysé hory
  • Lysá hora
    Lysá hora Lysá hora (1324 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Samotný vrchol leží na rozhraní katastrálních území obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Svahy Lysé hory hostí řadu přírodních rezervací a přírodních památek (NPR Mazák, PR mazácký Grúnik, PR Lysá hora a další). Lysá hora a Beskydy vůbec byly rovněž inspirací pro slezského básníka Petra Bezruče.
    Lysá hora
  • Hraniční hřebenová část nad obcí Bílá
    Hraniční hřebenová část nad obcí Bílá
    Hraniční hřebenová část nad obcí Bílá
  • PR Mazácký Grúnik
    PR Mazácký Grúnik Přírodní rezervace Mazácký Grúnik leží na severních svazích sedla nacházejícího se mezi vrcholy Čupel (943 m n.m.) a Kobylanka (1054 m n.m.). Předmětem ochrany jsou dochované fragmenty přirozeného ekosystému jedlobukového a smrkobukového karpatského lesa. Díky obtížně přístupnému území je rezervace útočištěm řady ohrožených druhů fauny i flóry.
    PR Mazácký Grúnik
  • Tanečnice , Pustevny, Radhošť
    Tanečnice , Pustevny, Radhošť Radhošť (1129 m n.m.) je závěrečným vrcholem Pustevenského hřbetu, který se nachází jihozápadně od Trojanovic. Na samotném vrcholu v letech 1896-1898 je postavena Kaple sv. Cyrila a Metoděje a roku 1931 instalováno sousoší obou věrozvěstů.
    Tanečnice , Pustevny, Radhošť
  • Potok Slavíč
    Potok Slavíč Pramen potoka Slavíč nalezneme na pomyslné spojnici vrcholů Babí vrch (952 m n.m.) a Mizerov (965 m n.m.). Samotný potok protéká malebným údolím stejnojmenného názvu, na jehož levé straně se tyčí hora Slavíč (1055 m n.m.) a pravou stranu tvoří hřeben s dominantními vrcholky Kalužný, Smrčina a Ropice. Pomyslnou cílovou stanicí je pro tento horský potok přehradní nádrž Morávka.
    Potok Slavíč
  • Horská osada Kršle
    Horská osada Kršle
    Horská osada Kršle
  • Přírodní rezervace Smrk
    Přírodní rezervace Smrk Masiv Smrku (1276 m n.m.) je útočištěm mnoha ohrožených druhů fauny a flóry, o tomto faktu svědčí řada zřízených přírodních rezervací, které zaujímají poměrně velkou část masivu. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci situovanou na jihovýchodních a severozápadních svazích této hory. Předmětem ochrany jsou zbytky přirozených smrkových bučin s příměsí jedle bělokoré a javoru klenu. Rezervace je rovněž součástí Ptačí oblasti Beskydy s výskytem čápa černého, tetřeva hlušce, puštíka bělavého nebo datlíka tříprstého.
    Přírodní rezervace Smrk
  • Přírodní Rezervace V Podolánkách
    Přírodní rezervace V Podolánkách Přírodní rezervace V Podolánkách vznikla roku 1955 a to díky přítomnosti podmáčených smrčin s roztroušenými přechodovými rašeliništi, na které se váže přítomnost řady ohrožených druhů fauny i flóry. Z obojživelníků je zde hojně zastoupen mlok skvrnitý a skokan hnědý. Na území této rezervace se rovněž vyskytují vzácné druhy ptáků – kos horský, jestřáb lesní nebo ořešník kropenatý. Rezervace je navíc domovem řady významných druhů flóry, jmenujme kupříkladu rosnatku okrouhlolistou, violku bahenní, plavuň pučivou a na snímku znázorněnou žebrovnici různolistou.
    Přírodní rezervace V Podolánkách
  • Národní přírodní rezervace Salajka
    Národní přírodní rezervace Salajka Národní přírodní rezervace Salajka se nachází nedaleko horského sedla Bumbálka, na severních svazích hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd. Jedná se o jeden z nejzachovalejších původních jedlobukových karpatských lesů v Beskydech. Salajka je domovem řady chráněných druhů fauny a flóry a navíc je jednou z nejvýznamnějších mykologických lokalit pralesovitého charakteru. UPOZORNĚNÍ: Vstup do NPR Salajka je bez povolení Správy CHKO Beskydy zakázán.
    Národní přírodní rezervace Salajka
  • PP Koryto řeky Ostravice
    PP Koryto řeky Ostravice Řeka Ostravice na svém toku hostí jednu z významných geologických lokalit v Beskydech, jedná se o skalní výchozy, též zvané „peřeje“, které jsou názorným příkladem kontaktu dvou příkrovových celků karpatského flyše. Vzhledem ke své poloze je lokalita hojně navštěvována turisty z řad odborné i laické veřejnosti.
    PP Koryto řeky Ostravice
  • Přehradní nádrž Šance
    Přehradní nádrž Šance Vodní nádrž Šance se nachází na horním toku řeky Ostravice. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1964 až 1969. Svůj název získala od stejnojmenného vrchu Šance (576 m.n.m), který se nachází na levém břehu poblíž hlavní hráze nádrže.
    Přehradní nádrž Šance
  • Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn
    Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn NPR Kněhyně-Čertův mlýn se nachází na území Radhošťské hornatiny Moravskoslezských Beskyd. Jedná se o největší rezervaci na území CHKO Beskydy co se rozlohy týče. Předmětem ochrany jsou jedinečné zbytky přirozených lesních porostů s bohatou rozmanitostí ve smyslu fauny a flóry. Na území rezervace se rovněž hojně vyskytují pseudokrasové jevy. UPOZORNĚNÍ: Vstup do NPR Kněhyně - Čertův mlýn je bez povolení Správy CHKO Beskydy zakázán.
    Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn
  • Masiv Ondřejníku
    Masiv Ondřejníku Masiv Ondřejníku se nachází severně od Radhoštického hřbetu a je tvořen čtyřmi vrcholy: Ondřejník (890 m n.m.), Úbočí (864 m n.m.), Stanovec (899 m n.m.) a nejvyšším vrcholem Skalka (964 m.n.n.). Masiv Ondřejníku patří do geomorfologického celku Štramberské vrchoviny.
    Masiv Ondřejníku
  • Kněhyně, Nořičí hora, Radhošť a Velký Javorník
    Kněhyně, Nořičí hora, Radhošť a Velký Javorník Mírně zvlněná krajina v okolí obce Tichá, jejíž část spadá do přírodního parku podbeskydí, nabízí nádherné pohledy nejen na Radhošťský hřbet včetně nejvyššího vrcholu Veřovických vrchů – Velký Javorník (918 m n.m.), ale také na, například Ondřejník, či nedaleké Palkovické hůrky. Díky dynamicky se střídajícím údolím a kopcům s roztroušenými listnatými lesy a poli nabízí tato část Beskyd řadu krásných a nevšedních pohledů od okolní krajiny.
    Kněhyně, Nořičí hora, Radhošť a Velký Javorník
  • Čupel (943 m n.m.)
    Čupel (943 m n.m.) Vrch Čupel navazuje na jižní rozsochu Lysé hory, jeho jižní svahy lemují břehy přehradní nádrže Šance. Část severních břehů spadá do přírodní rezervace Mazácký grůnik u níž jsou předmětem ochrany především dochované fragmenty ekosystému přirozeného karpatského lesa.
    Čupel (943 m n.m.)
  • NPR Kněhyně – Čertův mlýn
    NPR Kněhyně – Čertův mlýn Kněhyně (1257 m.n.m) je třetím nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a zároveň součástí Radhošťského/Pustevenského hřbetu. Vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Vrcholová část nabízí přímé výhledy na okolní Beskydské vrcholy. UPOZORNĚNÍ: Vstup do NPR Kněhyně - Čertův mlýn je bez povolení Správy CHKO Beskydy zakázán.
    NPR Kněhyně – Čertův mlýn
  • Smrk (1276 m n.m.)
    Smrk (1276 m n.m.) Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany.
    Smrk (1276 m n.m.)
  • Lysá hora (1323 m n.m.)
    Lysá hora (1323 m n.m.) Lysá hora (1324 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Samotný vrchol leží na rozhraní katastrálních území obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Svahy Lysé hory hostí řadu přírodních rezervací a přírodních památek (NPR Mazák, PR mazácký Grůnik, PR Lysá hora a další). Lysá hora a Beskydy vůbec byly rovněž inspirací pro slezského básníka Petra Bezruče.
    Lysá hora (1323 m n.m.)
  • Horská osada Kocuří
    Horská osada Kocuří Údolí kolem horního toku řeky Morávky hostí řadu horských enkláv s bohatou historií. Jednou z nich je i horská osada Kocuří, nacházející se v údolí mezi vrcholy Vysoký Rykali a Mituří. V dobách minulých se jednalo o velkou souvislou osadu, dnes zde nalezneme menší izolované paseky s několika staveními.
    Horská osada Kocuří
  • Vysoké a Západní Tatry
    Vysoké a Západní Tatry Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Vysoké a Západní Tatry
  • Travný (1203 m n.m.)
    Travný (1203 m n.m.) Travný (1203 m n.m.) je čtvrtým nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Na strmých západních svazích se nachází stejnojmenná přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou původní bukové a jedlobukové lesy. V rezervaci se rovněž objevují velké šelmy jako vlk obecný, medvěd hnědý nebo rys ostrovid. Na území Travného můžeme rovněž narazit na Tetřeva hlušce nebo Modranku karpatskou – karpatského endemita.
    Travný (1203 m n.m.)
  • Ostrá hora (783 m n.m.) pohledem z Lysé hory
    Ostrá hora (783 m n.m.) pohledem z Lysé hory Vrchol Ostrá hora se zvedá severozápadním směrem nad podhorskou obcí Ostravice. Jejími západními svahy prochází hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Ostrá hora spolu se Staškovem (752 m n.m.), Tribulkou (697 m n.m.) a Smrčinou (810 m n.m.) plynule navazují na západní svahy Lysé hory.
    Ostrá hora (783 m n.m.) pohledem z Lysé hory
  • Smrk, Kněhyně a Radhošť
    Smrk, Kněhyně a Radhošť Smrk (1276 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Masiv Smrku je útočištěm řady ohrožených druhů fauny a flóry. Vrcholová část spolu se západními svahy tvoří stejnojmennou přírodní rezervaci. Na svazích této hory však můžeme nalézt i další přírodní rezervace, konkrétně PR Bučací potok, Malý Smrk a Studenčany.
    Smrk, Kněhyně a Radhošť
  • Červený kámen, Bílá hora
    Červený kámen, Bílá hora Červený kámen (690 m n.m.) se nachází v západní části Štramberské vrchoviny, jižně od města Kopřivnice. Jeho vrchol nabízí výhledy na nedaleká města Kopřivnice a Štramberk. Vrcholem vede rovněž Lašská naučná stezka.
    Červený kámen, Bílá hora
  • Metylovická hůrka
    Metylovická hůrka Okolí Metylovické hůrky (524 m n.m.) skýtá řadu výhledů na dominantní Beskydské vrcholy a také zároveň výhledy do malebných údolí pod masivem Ondřejníku či Palkovických hůrek. Dominantním prvkem v okolí Metylovické hůrky je stejnojmenná obec Metylovice, jejíž počátky se datují ke konci 13. století.
    Metylovická hůrka
  • Nořičí hora, v povzdálí hora Radhošť
    Nořičí hora, v povzdálí hora Radhošť Nořičí hora (1047 m n.m.) se nachází 3 km jihovýchodním směrem od podhorské obce Trojanovice a tvoří severní rozsochu Rashoštického hřbehu. Vrchol s přilehlými svahy tvoří přírodní rezervaci Nořičí. Předmětem ochrany jsou původní jedlobukové lesy s bohatou flórou včetně výskytu ohrožených druhů živočichů (mlok skvrnitý, jeřábek lesní, kos horský)
    Nořičí hora, v povzdálí hora Radhošť
  • PR Skalka
    PR Skalka
    PR Skalka
  • Bystrý vodopád
    Bystrý vodopád Horský potok Bystrá, jehož pramen se nachází na severních svazích hory Kněhyně v Národní Přírodní Rezervaci Kněhyně-Čertův mlýn, na svém toku hostí řadu menších kaskád včetně dominantního, necelého 3 metry vysokého, vodopádu.
    Bystrý vodopád
  • Kněhyně, Velká a Malá Stolová
    Kněhyně, Velká a Malá Stolová Velká Stolová (1046 m n.m.) svůj název získala díky tvaru vrcholové části, která připomíná stůl. Spolu s Velkou Stolovou tvoří Malá Stolová (1009 m.n.m) severní rozsochu Khěhyně.
    Kněhyně, Velká a Malá Stolová
  • Bobek
    Bobek Jihovýchodně od obce Bílá se nedaleko vrcholu Bobek (871 m.n.m) rozkládá stejnojmenná osada s řadou dobových staveb. Na severním svahu se nachází pramen Chladné vody, která je přítokem Černé Ostravice.
    Bobek
  • Travenský vodopád
    Travenský vodopád Travenský vodopád se nachází na toku stejnojmenného potoka, který pramení na jižních svazích hory Travný (1203 m n.m.).
    Travenský vodopád
  • Butořanka
    Butořanka Rozcestí Butořanka, nacházející se východním směrem od obce Ostravice je místem, kde se spojují turistická stezka vedoucí na Lysou horu a stezka vedoucí z osady Mazák. Nedaleko leží vrcholek Smrčina (810 m n.m), na jehož východním úbočí se samotné rozcestí nachází.
    Butořanka
  • Velká a Malá Stolová
    Velká a Malá Stolová Velká Stolová (1046 m n.m.) svůj název získala díky tvaru vrcholové části, která připomíná stůl. Spolu s Velkou Stolovou tvoří Malá Stolová (1009 m n.m) severní rozsochu Khěhyně.
    Velká a Malá Stolová
  • Sedlo mezi Kněhyní a Velkou Stolovou
    Sedlo mezi Kněhyní a Velkou Stolovou Velká Stolová (1046 m n.m.) tvoří severní rozsochu hory Kněhyně (1257 m n.m). Svůj název získala díky tvaru vrcholové části, která připomíná stůl. Vrchol je zalesněn smrko-bukovým lesem. Samotné sedlo mezi Kněhyní a Velkou Stolovou nabízí částečné výhledy na okolní vrcholky, zejména Nořičí horu a Radhošť.
    Sedlo mezi Kněhyní a Velkou Stolovou
  • Velká Stolová
    Velká Stolová Velká Stolová (1046 m n.m.) se nachází přibližně 3 km od obce Kunčice pod Ondřejníkem a tvoří severní rozsochu Kněhyně. Velkou část hory pokrývají smrkové a smrko-bukové lesy. Své jméno má původ ve tvaru samotného vrcholu, který připomíná stůl.
    Velká Stolová
  • Lysá hora pohledem z Kněhyně
    Lysá hora pohledem z Kněhyně Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora pohledem z Kněhyně
  • Králova hora
    Králova hora Králova hora (555 m n.m.) se nachází severovýchodně od obce Kozlovice. Díky částečně zalesněnému vrcholu nabízí nádherné pohledy do okolní krajiny.
    Králova hora
  • Lysá hora z úpatí Kozince
    Lysá hora z úpatí Kozince Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora z úpatí Kozince
  • Osada Javořina
    Osada Javořina Horská osada Javořina se nachází na úpatí kopce Javořina (832 m n.m.), na jejímž severovýchodním svahu se rozprostírá sousední osada Javořinka. Název osad pramení z výskytu Javoru, který byl pastevci hojně využíván ke krmení dobytka, zejména ovcí. Historie obou osad sahá do období valašské kolonizace.
    Osada Javořina
  • Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn
    Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn Čertův mlýn (1206 m n.m.) je čtvrtou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Na území rezervace se nachází Čertův stůl, který v široké a odborné veřejnosti rozpoutává řadu otázek o jeho vzniku.
    Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn
  • Vysoké Tatry z Lysé hory
    Vysoké Tatry z Lysé hory Dobré rozptylové podmínky, které panují zejména v podzimních a zimních měsících umožňují pozorovat hřebeny Malé Fatry nebo Vysokých a Západních Tater
    Vysoké Tatry z Lysé hory
  • Přírodní rezervace Bučací potok
    Přírodní rezervace Bučací potok Přírodní rezervace Bučací potok se nachází na severních svazích hory Smrk. Samotný potok pramení v nadmořské výšce 1100 m pod sedlem mezi vrcholy Malého Smrku a Smrku. Území přírodní rezervace dominují příkré svahy tvořené vrstvami godulského pískovce. V bezprostředním okolí Bučacího potoka se vyskytují chráněné rostlinné druhy vysokohorské nivy. Rezervací rovněž procházejí teritoria velkých šelem, a to především rysa a medvěda.
    Přírodní rezervace Bučací potok
  • Radhošť, v dáli Myší vrch a Kyčera
    Radhošť, v dáli Myší vrch a Kyčera Radhošť (1129 m n.m.) je závěrečným vrcholem Pustevenského hřbetu, který se nachází jihozápadně od Trojanovic. Podle pověstí je Radhošť sídlem slovanského boha Radegasta, kterého zde v podobě sochy ztvárnil Albín Polášek.
    Radhošť, v dáli Myší vrch a Kyčera
  • Hora Radhošť
    Hora Radhošť Radhošť (1129 m n.m.) je závěrečným vrcholem Pustevenského hřbetu, který se nachází jihozápadně od Trojanovic. Podle pověstí je Radhošť sídlem slovanského boha Radegasta, kterého zde v podobě sochy ztvárnil Albín Polášek.
    Hora Radhošť
  • Přírodní rezervace V Podolánkách
    Přírodní rezervace V Podolánkách Přírodní rezervace V Podolánkách vznikla roku 1955 a to díky přítomnosti podmáčených smrčin s roztroušenými přechodovými rašeliništi, na které se váže přítomnost řady ohrožených druhů fauny i flóry.
    Přírodní rezervace V Podolánkách
  • Kozlovice
    Kozlovice Malebná vesnička Kozlovice se nachází na samotné hranici mezi Lašskem a Valašskem v předhůří Beskyd, lemována kopci Tábor a Strážnice. Vesnice s bohatou minulostí byla v časech minulých sídlem Valašského vojvody, ale také se může pyšnit faktem, že zde Leoš Janáček shromažďoval podklady pro své Lašské tance. Okolí obce nabízí řadu krásných pohledů na Javorníky a Radhoštický hřeben.
    Kozlovice
  • Osada Vyšní Mohelnice
    Osada Vyšní Mohelnice Vyšní Mohelnice je malebná horská osada nacházející se na jihozápadním svahu kopce Obidová. Díky své poloze a kopcovitému charakteru území nabízí řadu působivých pohledů na okolní krajinu. Nedaleko Vyšní Mohelnice se nacházejí osady Zlatník a Muroňka.
    Osada Vyšní Mohelnice
  • Kopec Bobek
    Kopec Bobek Jihovýchodně od obce Bílá se nedaleko vrcholu Bobek (871 m n.m) rozkládá stejnojmenná osada s řadou dobových staveb. Na severním svahu se nachází pramen Chladné vody, která je přítokem Černé Ostravice.
    Kopec Bobek
  • Bučací potok
    Bučací potok Bučací potok pramení na severních svazích pod sedlem mezi Malým Smrkem a Smrkem. Tento jedinečný horský potok včetně jeho okolí je útočištěm řady ohrožených živočichů a flóry.
    Bučací potok
  • Vodní nádrž Šance
    Vodní nádrž Šance Vodní nádrž Šance se nachází na horním toku řeky Ostravice. Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1964 až 1969. Svůj název získala od stejnojmenného vrchu Šance (576 m.n.m), který se nachází na levém břehu poblíž hlavní hráze nádrže.
    Vodní nádrž Šance
  • Vodopády Bučacího potoka
    Vodopády Bučacího potoka Přírodní rezervace Bučací potok byla vyhlášena roku 2004 díky ochraně jedinečné horské bystřiny s mohutnými kaskádami. Bučací potok pramení na severních svazích pod sedlem mezi Malým Smrkem a Smrkem. Tento jedinečný horský potok včetně jeho okolí je útočištěm řady ohrožených živočichů a flóry.
    Vodopády Bučacího potoka
  • Suchý potok
    Suchý potok Suchý potok, pramenící na severních svazích hory Slavíč, tvoří na svém strmému toku a řadu působivých kaskád. Samotný název dává tušit, že se nejedná o stálý vodní tok.
    Suchý potok
  • Z Palkovických hůrek
    Z Palkovických hůrek Palkovické hůrky, nacházející se jihovýchodně od města Frýdek-Místek, nabízejí díky své geomorfologii a poloze řadu nádherných pohledů na nedaleké Beskydské vrcholy.
    Z Palkovických hůrek
  • Pustevenský hřbet z Palkovických hůrek
    Pustevenský hřbet z Palkovických hůrek Palkovické hůrky náleží do geomorfologického celku Štramberské vrchoviny. V severovýchodní části celku se nacházejí dva nejvyšší vrcholy – Kubánkov (661 m n.m.) a Babí hora (619 m n.m.). Na území Palkovických hůrek se nachází stejnojmenná rezervace a přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy, vedle níž se jihozápadním směrem rozkládá Hukvaldská obora.
    Pustevenský hřbet z Palkovických hůrek
  • Obec Krásná
    Obec Krásná Obec Krásná se nachází v malebném údolí mezi Lysou horou a Travným. Na východních svazích hory Kyčery se rozkládá místní část zvaná Dolní Krásná. Díky své poloze a horskému charakteru nabízí Krásná řadu malebných zákoutí s dobovými prvky
    Obec Krásná
  • Lysá hora z Kněhyně
    Lysá hora z Kněhyně Kněhyně (1257 m n.m) je třetím nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd a zároveň součástí Radhošťského/Pustevenského hřbetu. Vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Vrcholová část nabízí přímé výhledy na okolní Beskydské vrcholy. UPOZORNĚNÍ: Vstup do NPR Kněhyně - Čertův mlýn je bez povolení Správy CHKO Beskydy zakázán.
    Lysá hora z Kněhyně
  • Podvečerní Radhošť
    Podvečerní Radhošť Radhošť (1129 m n.m.) je závěrečným vrcholem Pustevenského hřbetu, který se nachází jihozápadně od Trojanovic. Na samotném vrcholu v letech 1896-1898 je postavena Kaple sv. Cyrila a Metoděje a roku 1931 instalováno sousoší obou věrozvěstů.
    Podvečerní Radhošť
  • Babia hora
    Babia hora Babia hora (1725 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Beskyd, ale také nejvyšším vrcholem vnější strany Západních Karpat. Babia hora se nachází na pomezí mezi Polskem a Slovenskem a spadá pod oblast Oravských Beskyd na straně jedné resp. Žiwieckých Beskyd na straně druhé.
    Babia hora
  • Skrzycne
    Skrzycne Skrzyczne (1257 m n.m.) je nejvyšší horou celku Slezských Beskyd. Díky své poloze je obsaženo v pásmu Baraniej Góry. Jedná se o dominantní horu, na jejímž vrcholu je umístěn telekomunikační vysílač. Díky tomuto charakteristickému prvku je možné ji snadno identifikovat.
    Skrzycne
  • Hradová
    Hradová Okolí vrcholku Hradová (717 m n.m.), nacházející se východně od obce Malenovice, nabízí pohledy na masiv Ondřejníku, Lysou horu, Smrk a v neposlední řadě také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Hradová
  • Malá Fatra z Lysé hory
    Malá Fatra z Lysé hory Dobré rozptylové podmínky, které panují zejména v podzimních a zimních měsících umožňují pozorovat hřebeny Malé Fatry nebo Vysokých a Západních Tater.
    Malá Fatra z Lysé hory
  • Podzim u Satinských vodopádů
    Podzim u Satinských vodopádů Přírodní památka Satinské vodopády, přímo navazující na přírodní rezervaci Malenovického kotle, představují unikátní část toku Satiny, který je odborníky považován za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt na území moravských Karpat.
    Podzim u Satinských vodopádů
  • Cestou na Kobylanku
    Cestou na Kobylanku Kobylanka (1054 m m.n.) je součástí jižní rozsochy Velký Kobylík. Západní svahy jsou územím Národní přírodní rezervace Mazák.
    Cestou na Kobylanku
  • Smrk, Kněhyně, Radhošť
    Smrk, Kněhyně, Radhošť Jihozápadní svahy Lysé hory nabízí bohaté výhledy na druhou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd – horu Smrk (1276 m n.m) a také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Smrk, Kněhyně, Radhošť
  • Nad rozcestím Butořanka
    Nad rozcestím Butořanka Rozcestí Butořanka, nacházející se východním směrem od obce Ostravice je místem, kde se spojují turistická stezka vedoucí na Lysou horu a stezka vedoucí z osady Mazák. Nedaleko leží vrcholek Smrčina (810 m.n.m), na jehož východním úbočí se samotné rozcestí nachází.
    Nad rozcestím Butořanka
  • Kobylanka
    Kobylanka Kobylanka (1054 m n.m.) je součástí jižní rozsochy Velký Kobylík. Západní svahy jsou územím Národní přírodní rezervace Mazák.
    Kobylanka
  • Podzimní Kobylanka
    Podzimní Kobylanka Kobylanka (1054 m n.m.) je součástí jižní rozsochy Velký Kobylík. Západní svahy jsou územím Národní přírodní rezervace Mazák.
    Podzimní Kobylanka
  • Rozcestí Butořanka
    Rozcestí Butořanka Rozcestí Butořanka, nacházející se východním směrem od obce Ostravice je místem, kde se spojují turistická stezka vedoucí na Lysou horu a stezka vedoucí z osady Mazák. Nedaleko leží vrcholek Smrčina (810 m n.m), na jehož východním úbočí se samotné rozcestí nachází.
    Rozcestí Butořanka
  • Kaskády na horském potoce Satina
    Kaskády na horském potoce Satina Satinské vodopády, přímo navazující na přírodní rezervaci Malenovického kotle, představují unikátní část toku Satiny, který je odborníky považován za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt na území moravských Karpat.
    Kaskády na horském potoce Satina
  • Radhošť
    Radhošť Radhošť (1129 m n.m.) je závěrečným vrcholem Pustevenského hřbetu, který se nachází jihozápadně od Trojanovic. Na samotném vrcholu v letech 1896-1898 je postavena Kaple sv. Cyrila a Metoděje a roku 1931 instalováno sousoší obou věrozvěstů.
    Radhošť
  • Satinské vodopády
    Satinské vodopády Satinské vodopády, přímo navazující na přírodní rezervaci Malenovického kotle, představují unikátní část toku Satiny, který je odborníky považován za jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt na území moravských Karpat.
    Satinské vodopády
  • Kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové | Fuji Provia 100F
    Kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové | Fuji Provia 100F Kopec Borová se nachází severozápadně od Obce Malenovice na jehož vrcholku je postaven kostel zasvěcený sv. Ignáci z Loyoly. Borová nabízí řadu zajímavých pohledů do okolní krajiny.
    Kostel sv. Ignáce z Loyoly na Borové | Fuji Provia 100F
  • Kobylanka | Fuji Velvia RVP 50
    Kobylanka | Fuji Velvia RVP 50 Kobylanka (1054 m n.m.) je součástí jižní rozsochy Velký Kobylík. Západní svahy jsou územím Národní přírodní rezervace Mazák. Nedaleko vrcholku se nachází stejnojmenné rozcestí a orientační místo na žluté turistické značce vedoucí od přehradní nádrže Šance na vrchol Lysé hory.
    Kobylanka | Fuji Velvia RVP 50
  • Přírodní rezervace Poledňana | Fuji Provia 100F
    Přírodní rezervace Poledňana | Fuji Provia 100F Přírodní rezervace Poledňana se nachází na jihozápadním svahu Okrouhlice (832 m n.m.). Okrajovou částí protéká stejnojmenný potok s řadou drobnějších kaskád. Předmětem ochrany je výskyt přirozených porostů kamenitých svahů, typických pro beskydská údolí.
    Přírodní rezervace Poledňana | Fuji Provia 100F
  • Lysá hora z Malenovického kotle | Fuji Velvia RVP 50
    Lysá hora z Malenovického kotle | Fuji Velvia RVP 50 Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Samotný vrchol leží na rozhraní katastrálních území obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Svahy Lysé hory hostí řadu přírodních rezervací a přírodních památek (NPR Mazák, PR Mazácký Grůnik, PR Lysá hora a další). Lysá hora a Beskydy vůbec byly rovněž inspirací pro slezského básníka Petra Bezruče.
    Lysá hora z Malenovického kotle | Fuji Velvia RVP 50
  • Nořičí hora, v dáli hora Radhošť | Fuji Provia 100F
    Nořičí hora, v dáli hora Radhošť | Fuji Provia 100F Nořičí hora (1047 m n.m.) se nachází 3 km jihovýchodním směrem od podhorské obce Trojanovice a tvoří severní rozsochu Rashoštického hřbehu. Vrchol s přilehlými svahy tvoří přírodní rezervaci Nořičí. Předmětem ochrany jsou původní jedlobukové lesy s bohatou flórou včetně výskytu ohrožených druhů živočichů (mlok skvrnitý, jeřábek lesní, kos horský)
    Nořičí hora, v dáli hora Radhošť | Fuji Provia 100F
  • PP Koryto řeky Ostravice | Fuji Velvia RVP 50
    PP Koryto řeky Ostravice | Fuji Velvia RVP 50 Řeka Ostravice na svém toku hostí jednu z významných geologických lokalit v Beskydech, jedná se o skalní výchozy, též zvané „peřeje“, které jsou názorným příkladem kontaktu dvou příkrovových celků karpatského flyše. Vzhledem ke své poloze je lokalita hojně navštěvována turisty z řad odborné i laické veřejnosti.
    PP Koryto řeky Ostravice | Fuji Velvia RVP 50
  • Lysá hora z Ondřejníku | Fuji Provia 100F
    Lysá hora z Ondřejníku | Fuji Provia 100F Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Z Lysé hory se naskýtá jedinečný pohled na okolní hřebeny Beskyd. Při dobrých rozptylových podmínkách je možné pozorovat Vysoké a Západní Tatry či Malou Fatru.
    Lysá hora z Ondřejníku | Fuji Provia 100F
  • Rozcestí Butořanka | Fuji Velvia RVP 50
    Rozcestí Butořanka | Fuji Velvia RVP 50 Rozcestí Butořanka, nacházející se východním směrem od obce Ostravice je místem, kde se spojují turistická stezka vedoucí na Lysou horu a stezka vedoucí z osady Mazák. Nedaleko leží vrcholek Smrčina (810 m n.m), na jehož východním úbočí se samotné rozcestí nachází.
    Rozcestí Butořanka | Fuji Velvia RVP 50
  • Horská osada Kršle | Fuji Velvia RVP 50
    Horská osada Kršle | Fuji Velvia RVP 50
    Horská osada Kršle | Fuji Velvia RVP 50
  • Horská osada Kršle | Fuji Velvia RVP 50
    Horská osada Kršle | Fuji Velvia RVP 50
    Horská osada Kršle | Fuji Velvia RVP 50
  • PR V Podolánkách | Fuji Velvia RVP 50
    PR V Podolánkách | Fuji Velvia RVP 50 Přírodní rezervace V Podolánkách vznikla roku 1955 a to díky přítomnosti podmáčených smrčin s roztroušenými přechodovými rašeliništi, na které se váže přítomnost řady ohrožených druhů fauny i flóry.
    PR V Podolánkách | Fuji Velvia RVP 50
  • Lysá hora pohledem z Bobku | Fuji Provia 100F
    Lysá hora pohledem z Bobku | Fuji Provia 100F Jihovýchodně od obce Bílá se nedaleko vrcholu Bobek (871 m n.m.) rozkládá stejnojmenná osada s řadou dobových staveb. Na severním svahu se nachází pramen Chladné vody, která je přítokem Černé Ostravice. Okolí vrcholu poskytuje malebné výhledy do údolí České a rovněž i Slovenské republiky.
    Lysá hora pohledem z Bobku | Fuji Provia 100F
  • Čertův mlýn | Fuji Provia 100F
    Čertův mlýn | Fuji Provia 100F Čertův mlýn (1206 m n.m.) je čtvrtou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Na území rezervace se nachází Čertův stůl, který v široké a odborné veřejnosti rozpoutává řadu otázek o jeho vzniku.
    Čertův mlýn | Fuji Provia 100F
  • Osada Školeny | Fuji Provia 100F
    Osada Školeny | Fuji Provia 100F Horská osada Školeny je nejen díky své poloze, ale také bohaté historii a výskytem typických dřevěných staveb jedna z nejmalebnějších Beskydských enkláv. Školeny byla založena v dobách pronásledování evangelíků, kteří se díky situaci dané doby uchylovali do hor. Na nově založené osadě se tito evangelíci scházeli, vzdělávali se a vyučovali slovo Boží, odtud pochází samotný název této osady.
    Osada Školeny | Fuji Provia 100F
  • Lysá hora z Malenovického kotle (Kodak Tri-X 320 4x5“)
    Lysá hora z Malenovického kotle (Kodak Tri-X 320 4x5“) Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Leží na katastrálním území obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Lysá hora je tvořena čtyřmi výraznými rozsochami – Malchor, Zimný, Kobylanka a Lukšinec. Masiv Lysé hory hostí celkem pět maloplošných chráněných území: NPR Mazák, PR Lysá hora, PR Mazácký Grůnik, PR Malenovický kotel a PR Zimný potok.
    Lysá hora z Malenovického kotle (Kodak Tri-X 320 4x5“)
  • Strážnice (481 m n.m.)
    Strážnice (481 m n.m.) Východním směrem se od dědiny valašských vojvodů Kozlovic zvedá vrch Strážnice. Kopec Strážnice, jež je součástí Štramberské vrchoviny, poskytuje pěkné výhledy na dole se rozkládající obec Měrkovice, či za ní se zvedající Palkovické hůrky a severním směrem na zříceninu hradu Hukvaldy.
    Strážnice (481 m n.m.)
  • Národní přírodní rezervace Salajka (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
    Národní přírodní rezervace Salajka (Film Kodak Tri-X 320 4x5“) Národní přírodní rezervace Salajka se nachází nedaleko horského sedla Bumbálka, na severních svazích hraničního hřebene Moravskoslezských Beskyd. Jedná se o jeden z nejzachovalejších původních jedlobukových karpatských lesů v Beskydech. Salajka je domovem řady chráněných druhů fauny a flóry a navíc je jednou z nejvýznamnějších mykologických lokalit pralesovitého charakteru. UPOZORNĚNÍ: Vstup do NPR Salajka je bez povolení Správy CHKO Beskydy zakázán.
    Národní přírodní rezervace Salajka (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
  • Přírodní památka Vodopády Satiny (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
    Přírodní památka Vodopády Satiny (Film Kodak Tri-X 320 4x5“) Horský potok Satina, pramenící v nadmořské výšce 900 metrů na severním svahu Lysé hory vytváří díky kaskádám z flyšového podloží a nízkému stavu vody zejména v letních a podzimních měsících řadu působivých scenérií
    Přírodní památka Vodopády Satiny (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
  • Beskydské vrcholky (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
    Beskydské vrcholky (Film Kodak Tri-X 320 4x5“) Jihozápadní svahy Lysé hory nabízí bohaté výhledy na druhou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd – horu Smrk (1276 m n.m.) a také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Beskydské vrcholky (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
  • Beskydské vrcholky (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
    Beskydské vrcholky (Film Kodak Tri-X 320 4x5“) Jihozápadní svahy Lysé hory nabízí bohaté výhledy na druhou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd – horu Smrk (1276 m n.m.) a také na vrcholy Radhošťského hřbetu.
    Beskydské vrcholky (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
  • U horské osady Bukovina (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
    U horské osady Bukovina (Film Kodak Tri-X 320 4x5“) Horská osada Bukovina se nachází v samotném srdci Zadních hor nedaleko hranic se Slovenskem. V jejím okolí můžeme nalézt přírodní památku Byčinec či naučnou stezku Prameny Morávky.
    U horské osady Bukovina (Film Kodak Tri-X 320 4x5“)
  • Na západních svazích Lysé hory
    Na západních svazích Lysé hory Lysá hora (1323 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Leží na katastrálním území obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Lysá hora je tvořena čtyřmi výraznými rozsochami – Malchor, Zimný, Kobylanka a Lukšinec. Masiv Lysé hory hostí celkem pět maloplošných chráněných území: NPR Mazák, PR Lysá hora, PR Mazácký Grůnik, PR Malenovický kotel a PR Zimný potok.
    Na západních svazích Lysé hory
  • 2025 © Navrženo s láskou od
    Pomocí cookies vylepšujeme příjemnost prohlížení, nabízíme na míru přizpůsobené reklamy či obsah a analyzujeme návštěvnost stránky. Kliknutím na „Přijmout vše“ vyjadřujete souhlas s tím, jak cookies používáme.

    Privacy Preferences
    When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.
    Privacy Policy
    You have read and agreed to our privacy policy
    Required